Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moje malá srážka s reformou zdravotnictví a tak...

14. 12. 2008

     Tak jsem se utkal s reformou zdravotnictví . Ale po pořádku . V průběhu srpna jsem si všiml , že se semnou něco děje . Bolely mě ruce v zápěstí , pravá noha v kotníku otékala , šlápnout se na ni nedalo a celkově jsem se cítil docela bídně . Řekl jsem si , tohle nezvládnu sám , je třeba vyhledat pomoc a pajdavým krokem jsem vyrazil k lékařům . Nejdříve ke svému praktickému lékaři . Sestřička byla milá , vytáhla tlakoměr , změřila krevní tlak a požádala o 30,- Kč . Paní doktorka vyslechla moje nářky na mou neschopnost se léčit sám , koukla na oteklý kotník , chápavě pokývala hlavou a napsala žádanku na vyšetření k odbornému lékaři . Tak se stalo , doklopýtal jsem do čekárny ortopedické ambulance . Čekárna byla plná , navzdory tvrzení našeho milého pana ministra zdravotnictví jak se čekací lhůty všude zkracují ,  viděl jsem to na další dvě – tři hodinky nicnedělání na židli v čekárně . No nevadí , řekl jsem si , lékaři jsou důslední a potřebují na svou práci čas , vydržím…. Konečně sestra zavolala mé jméno . S otlačeným zadkem jsem dopajdal do ordinace . Sestra nic neříkaje nastrčila přede mne jakousi pomačkanou papírovou krabičku . Pochopil jsem , sáhl do peněženky… ale ouha , drobných mi chybí , byla tam jen dvoustovka . Sestřička se však na mě mile usmála , nevadí , vydáme vám . A opravdu , napočítala 170 Kč  drobných z krabičky a bylo to . S naditou peněženkou , jako bych vyhrál turnaj v mariáši , jsem vyčkal lékaře . Přišel , prohmatal kotník , vynesl diagnozu . Ostruha . Pro jistotu mě poslal ještě na rentgen . Když koukl za nějakou dobu na snímek , trochu zaváhal, ostruha tam nebyla . Nenechal se však zviklat a napsal zprávu , ostruha minimální , a řka „napíšu vám ultrazvuk , šestkrát , to vám pomůže“ mne propustil ze svého laskavého ošetřování . Tak jo ,  povídám  si , studoval to , ví o čem mluví , určitě tomu rozumí a šel jsem na ultrazvuk . Šestkrát jsem dopajdal a odpajdal , nic se nezměnilo , noha nateklá , bolavá . Vydržím povídám si , přestane to samo . Kdybych šel na ortopedii ještě jednou , třeba by mi ji chtěli uříznout .

    Koncem tohoto samého měsíce se však začaly se mnou dít věci kterým jsem nerozuměl už vůbec . Jednou večer jsem koukal na hvězdy . Koukám na ně rád . Ale tentokrát jsem nějak nepoznával souhvězdí , hvězd bylo plné nebe ale jako bych byl v jiné galaxii či co . Zavřel jsem jedno oko a ejhle , hvězdiček ubylo . Vidím dvakrát !! Nepřekvapilo mě to . Můj otec měl kdysi , za komančů jak se říká , stejný problém  . Poležel si tři týdny v nemocnici a odcházel z ní se zdravýma  očima vida jako ostříž . Dají mě taky dohromady , žádný problém , zítra zajdu k lékaři , věda je dále o nějaké to desetiletí a navíc tu máme  zdravotní reformu , žádný hlupák dnes neordinuje , všechno je daleko lepší než kdysi . Klidně jsem se vyspal a ráno , v dobré náladě a s vírou ve slova páně ministra , jak je všechno ve zdravotnictví v pohodě , jsem vyrazil nejdříve k očnímu na polikliniku . Ale ouha , v čekárně nikdo , na dveřích lístek „Dnes neordinujeme“. Co teď ? Ve městě je ještě jedna oční ambulance . Pajdaje jsem do ní došel . Jenže sestra mi moje nadšení poněkud zchladila . Paní doktorka nemá s mou pojišťovnou smlouvu , vyšetření je možné ale jen za hotové . Bylo vysoké datum , peněženka toho moc nedovolovala , ale co by člověk za své zdraví nedal , že ano . Dobře tedy… vyšetření proběhlo bez problémů , potvrdilo co jsem už věděl , vidím dvakrát . Musím říci , že paní doktorka vida můj smutný pohled byla velmi uznalá . „Napíšu Vám to jako akutní ošetření , za třicet korun“. Bezva , ušetřil jsem víc jak tři stovky , vzal jsem žádanku na vyšetření k neurologovi , pěkně poděkoval a odbelhal jsem se dále . V neurologické ambulanci šlo všechno jako po másle . Jakmile jsem se dostal po asi dvouhodinovém čekání na řadu , všechno létalo , sestřička běhala , radost pohledět . Cinkl jsem třiceti korunami , prohlídli mě i EEG provedli , pan doktor povídaje „musíme počkat až se ty oči samy chytnou“ předepsal něco na povzbuzení organismu (mého) ,  ještě vzal telefon , chvilku někam volal a pak mi ještě sdělil „musíme se kouknout do mozku jestli se tam něco neděje , půjdete na CT“. Jasně , jistota je jistota . Od neurologa hurá k mému praktickému lékaři . Prd vidím , pajdám , s tím se nedá dělat, půjdu na nemocenskou . Zase čekání , po obědě se dostávám na řadu . Sestra automaticky vytahuje tlakoměr , změří mi tlak (v každé ordinaci mi ho měřili taky , asi si nevěří nebo co , ale nakonec jasně , dvakrát měř a jednou řež) , nastrčí krabičku s drobnými , cinklo třicet korun , dostal jsem nemocenský lístek a po anabázi dlouhé jako pracovní směna jsem se dostal domů .

     Asi po třech týdnech kontrola . „Tak jak je pane ?“ tázal se lékař . Pane doktore , povzbuzení organismu se nekonalo říkám , oči jsou pořád v pr…i . Doktor koukl , popovídal si se mnou o tom , jak se mi točí hlava a tak , vzal telefon a řekl „s tím tu nic neuděláme“ a objednal mi hospitalizaci ve Vsetínské nemocnici . Jasně , říkám si , jsou tam fundovanější , lépe vybavení , to bude to pravé , ořechové . Ještě k praktickému lékaři cinknout třiceti korunami za vypsání lístku na peníze a prodloužení nemocenské a hurá domů .

     Za dva dny ráno do Vsetína . Na neurologii mě čekali , přijali , prohlédli , vyšetřili . Krev mi vzali , mozkomíšní mok taky , na angio mozku poslali , profesionální úroveň i jednání , co mám povídat . Trochu mě jen zarazilo vybavení nemocničního pokoje . Kdysi dávno , asi v roce 1958 jsem jako malý kluk ležel v ostravské nemocnici se zlomenou rukou . Ten pokoj vypadal úplně stejně !!  Ale ne , v rohu byla televize a u ní nějaká divná krabička . Spolupacijenti mi vysvětlili , že je to automat na drobné . No jasně , chceš se koukat tak zaplať . „Kolik ?“ ptám se . „ Ále , jenom deset korun za hodinu“ zněla odpověď . Lehl jsem si a při přemítání o tom , jaký jsem  já to vlastně vůl , který si myslel , že prací se dají vydělat peníze , jsem usnul . Druhý den, velká vizita . Opět prohlídka a hurá , už vím který očihybný sval nedělá to co má , potvora . A taky že mám vysoké fT4 a B12 . No , B12 mi něco říkalo , byl to jeden z podpůrných prostředků , které mi naordinoval neurolog , takže to bude asi dobře  myslel jsem si . Spokojen s tím , že mám něco vysokého (znělo to jako pochvala , jako že mám třeba vysoké IQ nebo podobně) , jsem ulehl na nemocniční lůžko . Nějakou dobu po vizitě přišel na pokoj ošetřující lékař a s úsměvem na tváři mi sdělil „nic vám není ale zajistil jsem vám ještě vyšetření na magnetické resonanci . V Prostějově . Jak se tam dostanete??“. No čučel jsem jak puk . Mám sice auto , ale když jsem si představil jak budu řídit nevěda kam vlastně jedu , tuto možnost jsem zavrhl . Na taxík to taky nevypadalo , to by moje peněženka neutáhla , sanita nebude , prý v tom Prostějově je to akciová společnost a ta převozy sanitkou nehradí . Začal jsem kombinovat a s myšlenkou na složitost vztahů ve zdravotnictví jsem našel řešení . Kluk mé známé si vezme příští den v práci dovolenou , svým autem dojede z Rožnova do Vsetína , odveze mne do Prostějova a počká až bude uděláno co má být uděláno , odveze mne zpět do Vsetínské nemocnice a může mazat domů . Jak jednoduché . I stalo se . Výsledky jsem dostal do ruky hned a čekaje co bude dál jsem se vrátil zpět . Druhý den v nemocnici opět fofr . Cink třiceti korunami a oční vyšetření , cink třiceti korunami a vyšetření na infekčním . Tam mě paní doktorka znovu prohlédla , některé mé stesky například na to , že mě bolí ruce a že dostávám často křeče do prstů , lýtka případně prstů na nohou okomentovala slovy „to mi dělá taky“, koukla na otok na kotníku a se slovy „máte zánět hlubokého žilního systému“ napsala žádanku na sonografické vyšetření ve Val. Meziříčí . Tentokrát jsem dostal sanitku a jel jsem . V ambulanci ve Val. Meziříčí už proběhlo vše mě známým a zaběhnutým způsobem . Cinkl jsem třiceti korunami a za chvilku jsem znal výsledek . Nepřekvapil mě . Nic mi není . V nemocnici ve Vsetíně po týdením vyšetřování a zkoumání mého organismu všechno vyhodnotili , napsali propouštěcí zprávu a se slovy „vážený pane , nic vám není , jenom blbě vidíte a tady  potřebujeme volné lůžka“ mi vypsali účet za pobyt v nemocnici a  propustili mne s doporučením na kortikoidní terapii do ambulantního léčení . Bylo  mi sice docela dost špatně , ale neprotestoval jsem . Vzal jsem telefon , zavolal dnes už svého osobního řidiče a mazal domů .

     V ordinaci odborného lékaře nic nového . Cinkl jsem třiceti korunami do nastavené krabičky , doktor si přečetl propouštěcí zprávu z nemocnice , pokroutil hlavou a se slovy „vážený pane , vaše diagnoza je hodna doktora Hause“ mi předepsal doporučenou dávku Prednisonu . Šel jsem domů spokojen s tím , že konečně začala nějaká léčba mých neduhů . Polykal jsem Prednison poctivě dvacet čtyři dnů . Každé ráno po probuzení jsem hned kontroloval co dělají oči . Nic se nedělo , viděl jsem pořád stejně blbě . A jak šel čas , stav se zhoršoval . Jedno oko mi plavalo jak se mu zachtělo a na druhé jsem začínal vidět hůř a hůř . Nedalo mi to a vyrazil jsem opět za doktory a to na oční . Cinkl jsem opět třiceti korunami , paní doktorka mě opět prohlédla , přečetla si taky propouštěcí zprávu z nemocnice , předepsala nějakou mastičku a brýle do dálky a se slovy „Pane , to už tak asi zůstane , už je to dlouho . Kdyby vám to moc vadilo , přelepte si na brýlích to jedno oko izolepou“. Sice jsem zalapal trochu po dechu ale pak jsem si řek , že to je vlastně geniální řešení , za třicet haléřů jsem vyléčen . Víc ten kousek izolepy opravdu , ale opravdu stát nemůže . Vlastně haléře už nejsou , tak teda za korunu a šel jsem domů .

     Jenže celá tato léčebná anabáze nevedla ke zlepšení mého zdravotního stavu , ten byl ze dne na den horší a horší . V noci jsem nespal , maximálně dvě hodiny . Srdce mi začalo bušit čím dál tím rychleji , na to původně dobré oko jsem už téměř neviděl . Nedá se nic dělat , jdeme , teda já a mé neduhy , opět za doktory . V ordinaci praktického lékaře už známý rituál . Cink třiceti korunami a měření tlaku . Sestřička podala hlášení paní doktorce ale byla u toho nějaká nesvá . Povídala „paní doktorko , tlak má dobrý ale ten tep je nějaký divný“. To jsme zbystřili pozornost oba dva , já i paní doktorka . A hned mi napsala žádanku na vyšetření u interního specialisty s poznámkou „akutní“. Byla to ordinace hned vedle . Měl jsem radost , že za tu dobu co sem chodím , vyznám se tu jako doma . A jsem na řadě . Cinkl jsem si třiceti korunami a odevzdaně jsem vešel do ordinace s vědomím, že doktor Haus zde neordinuje . Paní doktorka mě přivítala , usadila , vyslechla mé stesky a vzala do ruky propouštěcí zprávu ze Vsetínské nemocnice . Koukala , koukala , najednou zvedla obočí a povídala „S tím vás nechali tři měsíce lítat ?? Vždyť máte úplně rozhozenou štítnou žlázu !!“ EKG mi natočili , krve odebral i, tep 150/min. , krev se ještě testuje. Abych pravdu řekl , ze začátku jsem jí nevěřil . Tolik doktorů mělo tyto výsledky sepsané v propouštěcí zprávě k dispozici , četlo ji (nebo že by to jen tak předstírali ??)  a ona si dovolí během pěti minut přijít na to co ostatním skoro čtyři měsíce unikalo ?  Jak troufalé ! Ale pokračovali jsme dále . Při sonografickém vyšetření mi tuto diagnozu se slovy „vážený pane , vaši štítnou žlázu bych nechtěl“ pan doktor potvrdil a dodal  „vaše štítná žláza je těsně před výbuchem“ a následně  "máte poněkud zvětšené srdce" . Paní doktorka mi vysvětlila všechny souvislosti ,  ostatní projevy této nemoci a i to , že vysoké fT4 a B12 nebyla vlastně pochvala , ale že to byl ten průser , který vlastně hledáme . B12 nevadilo , to bylo v pohodě , ale to fT4 bylo průserové . I některé další hodnoty úrovně hormonů a chemikálií byly v maléru , jenže to lékaři , a to dosud všichni kteří měli tento rozbor v ruce , přešli bez povšimnutí . Nepochopil jsem ale zejména , proč tohle nepochopili  lékaři ve Vsetínské nemocnici když to byli oni , kteří  nechali tento rozbor  krve vypracovat . Prostě nějak opoměli proč tam vlastně jsou . Nebo v té době , kdy se to probíralo při jejich studiu věd lékařských prostě chyběli ve škole či co . Na jedno však nezapoměl nikdo z nich . A to vybrat tzv.  regulační poplatek . To ano , to jim šlo . Asi jsem ale nějak méně chápavý já . V celém tom kolotoči mi prostě uniká záměr , co je vlastně těmito poplatky regulováno . Vždyť já jsem byl nucen přispívat a regulérně podporovat formou placení tak zvaných regulačních poplatků fušeřinu , nekompetentnost , neodbornost , nezájem a nevím co ještě horšího . Zkrátka platit za špatně odvedenou  práci . Bylo li toto tohle záměrem ODS a jejich ministra při zavedení regulačních poplatků , tak nevím kde jsme se to vlastně ocitli .  Až na jednu výjimku . Není to však  ale zoufale málo ??

     Jedeme dál . Najednou jsem byl doma . Ano , má pravdu . Jsem to celý já . Všechny mé problémy vyjmenovala jako na běžícím pásu , jako by mě dlouho znala . Najednou jsem si uvědomil , že mám štěstí , že ani nepotřebuji geniálního MuDr. Hause .  Stačí , že jsem trefil  na osobu která je fundovaná ,  zná svoje řemeslo a svou práci nefláká . V této ordinaci budu rád platit regulační poplatky , i nějakou kytku a třeba i  mls přidám . Z radosti , že jsem natrefil na někoho kdo dělá svou práci dobře a to  v celé té záplavě fušerství , keců kolem , poplatků a reforem se mi až orosilo čelo . Nebo že by navzdory tomu všemu ? Bude to však mít se mnou těžší . Stav je zanedbaný , chronický čtyřměsíčním nic neděláním . Spokojen s tím , že konečně vím co mi chybí  odcházím s diagnozou tyreotoxikosa kombinovanou s tachykardií a fibrilací srdečních síní  spokojeně domů .

     Tak a je to. Chodím na kontroly , vesele dále cinkám třiceti korunami , polykám léky s doplatky , čekám na zlepšení . Nemocenská pokračuje , můj deficit roste jako celosvětová finanční krize . Marně přemítám o její výši v případě že by lékaři pracovali tak jak bych od nich očekával a nedošlo k takovému prodlení a následným komplikacím . Ale to jsem v oblasti dohadů a tak si radši každé ráno  s Jarkem Nohavicou zazpívám „Ráno po probuzení sahám si na zápěstí , jestli mi to ještě tluče , jestli mám ještě štěstí…“. A dávám za pravdu panu Julínkovi , našemu to milému ministrovi zdravotnictví . Reforma zdravotnictví je potřebná  jako sůl . Jen v názoru na její mechanismy a provedení se značně lišíme . Já bych ji udělal značně lacinější a jednodušší . Potřeboval bych jen jeden jednoduchý ale účinný nástroj . A to pořádnou sukovici . Jen mám dojem , že by se reformě nevyhnul ani  pan ministr a to i se svým mluvčím , panem Cikrtem . A tam by se asi mělo začít .

     Počítám ztráty , zatím jenom finanční . Neúspěšná čtyřměsíční diagnostika a léčba mě stála na regulačních poplatcích , doplatcích za léky , cestovném , ztrátě času mých známých , poplatcích za hospitalizaci v nemocnici , finanční ztrátě mezi výdělkem a dávkami nemocenského pojištění a podobně asi 40 000 Kč . Zatím . Vím , že ministr a všichni jeho patolízalové povídali mnohdy a tom jak je  zdravotnictví společensky drahá záležitost . Ano , mají opravdu pravdu , je to drahé . Ale vůbec se nedivím protože jsem  pochopil jsem proč je tomu tak .  I pro mne je to drahé , ale to asi nikoho zajímat nebude . Co se dá dělat . Zdraví je zdraví . Jen se nemůžu zbavit dojmu , že kdybych takhle pracoval pro mého zaměstnavatele , asi bych už vlastně nepracoval .

     Finanční ztráty na nemocenském a zdravotním pojištění , rovněž tak i za zbytečná vyšetření na  MR , CT a podobných , to radši nebudu zkoumat . Přístrojové vybavení je drahé a mzdové prostředky lékařů nemalé . Zbytečně provedené testy a vyšetření , částky  takto vyhozené určitě nebudou nízké . Ale co , však tohle nejde z mé kapsy , to mě nebolí….. Nebo vlastně bolí ??

      A mám jasno , do Vsetínské nemocnice už nepůjdu . Jedině na patologii , tam snad nemůžou nic zpackat a když ano , tak mě to bolet nebude . Nebo že by mě to taky mělo bolet a bolelo ??

     Všechno zlé je ale k něčemu dobré . Přišel jsem tím pádem na to , jak si zmírním svůj finanční deficit který mi dosavadní léčení způsobilo . Podám zlepšovák . ČNB to totiž fláká . Razí koruny , dvoukoruny , pětikoruny , desetikoruny , dvacetikoruny , padesátikoruny . Třicetikoruny ale ne . Víte kolik času lékařům by se ušetřilo při počítání příjmu zdravotnických zařízení z regulačních poplatků ?  He ?? A v lékárnách to samé  ?? A nebo že by to nikdo nepočítal a takto vybrané peníze rovnou strčil do kapsy a  utratil ??  Vždyť co , příjem je příjem a peníze se mají točit , že ano . ))

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pochvala

(+Josef OK2SA, 13. 1. 2010 19:46)

Rád jsem si to přečetl, a přeji ti hodně zdraví abys v budoucnu moc nepotřeboval doktory,

Po mých skušenostech Ti věřím.

(Mirek Sklenák, 26. 8. 2009 9:24)

Michal 30-ti letý synek dostal z přetížení u hasičů z ničeho nic epileptigký záchvat.
Absolvoval 2 x CT 4 x Magnetickou rezonanci a když ho postali na odebrání vzorku z mozku tak se ve fakujtní nemocnici jeho elektronické záznamy ve zdravortníctvi najednou nenašly.Tak posunuli operaci a udělali si další rezonanci za xxx Kč.Vzorky odebrali ale naštěstí se nic nenašlo.Proto že neví tak ho do práce nepustí a posílají si další a další rozbory.ale výsledky si mezi nemocnicemi neposílají protože v tom mají přece peníze od zdravotní pojišťovny.
A nejhorší zážitek- když přijela zachranka a 2 doktoři a dva zdravoťáci po prvním záchvatu jsem michala sám oživil po zástavě srdce. řekli že u hasičů skončil a odnesli si brašny do auta.Žádné nosítka -sám jsem Michala doprovázel ze schodů dostal další záchvata na mezipatře jsem ho sám položil na podestu až pak 5 minut hledali tu správnou brašnu at mu pichnou protizáchvatovou injekci skrávnou tašku aby mu konečně pichli protizáchvatovou injekci.Řekli mi že do nemocnice nám zajít až po dvou hodinách že ho vezou přímo CT vyšetření.Když jsem po hodině přijel z Editou našli jsme Michala přivázaného na vozíku na chodbě a žádne vyšetření se nekonalo.Asi čekali jestli hned neumře. To si měl vidět ten rachot.Po další hodině ho konečně postali na CT vyšetření.Navíc mu v nemocnici cikáni ukradli všechny doklady a peněženku.

Takže já Ti ve všem pevně Věřím.

Mimochodem právě teď operojí Editu na gynekologii v Novém Jičíně - pevně věřím že se za pár hodin probere.

Čekám že se zase objevíš v Ostravě a budem se moci bavit o pěknějších věcech. Ahoj Mirek www.sklenak@dkpoklad.cz

Pepco

(Jarmila, nebo Tuli, 5. 3. 2009 21:56)

tak jsi to krasne popsal, minul ses povolani asi. Mel jsi psat humoristicke pribehy z zivotnich zkusenosti.
Bel bys urcite slavnejsi, nez kvakalek Havel...
Ale jsem rada, ze i pres tezkou cestu, konecne je duvod nalezen a bude se neco dit k Tvemu zlapseni.
Drz se, nedej se a uzdrav se,,, ogare

Ahojky Josefe

(Roman OK 2 NTA, 12. 2. 2009 8:47)

Je to na blití ... asi bych se zkusil poradit s nějakým právníkem jestli se s tím nedá něco udělat a nebo "černé ovce" :)

Drž se ! Ahoj Roman

Pozdrav z Bludovic.

(Drahomíra Hrabcová, 10. 2. 2009 18:08)

Ahoj Josefe ,nejen dobrý radioamatér ,ale i perfektní spisovatel a novinář a pravdivý!!!!Ok2PKM a OK2UFR



Pozdrav z Bludovic.

(Drahomíra Hrabcová, 10. 2. 2009 18:08)

Ahoj Josefe ,nejen dobrý radioamatér ,ale i perfektní spisovatel a novinář a pravdivý!!!!Ok2PKM a OK2UFR



Pochvala

(mili.15, 1. 2. 2009 16:05)

Perfektní příspěvek a pravdivý !! Díky za něj a jen víc takových ! Hezký den a hodně zdraví ! :-)