Jdi na obsah Jdi na menu
 


  Kdo jsem? No přece dědek Valach  (:o). I když jsem se narodil na Frýdecko-Místecku - naši mě pokřtili Josef  ( Pepa , za mlada Pepík , na jižní Moravě mi říkali Jožka ) , studoval na Slovensku , velkou část života strávil na Ostravsku , zakotvil jsem , a doufám že natrvalo , na Valašsku v Rožnově pod Radhoštěm. Při tom všem stěhování a přesunech mi přibylo pár křížků , hodně šedivých vlasů - proto ten dědek , no a Valach se ze mne prostě stal tak nějak přirozenou cestou )). A musím přinzat , líbí se mi tu. Kopečky na dohled , lesů plno , houby rostou jak divé a Radhošť, kopec s krásným rozhledem po kraji a šlape to z něj na VKV parádně , co vám mám povídat..... 

   Kdysi dávno , moc si toho už nepamatuju , mne zlákal , jak můj táta říkal , k těm drátům, Hubert , OK2VIR  společně s Jendou , OK2BJX. V kolektivce OK2KPT jsme pilovali , řezali , pájeli , no zkrátka však to znáte, klučičí srdce jásalo. A že to s náma mlaďochama ti starší uměli bylo znát , po čase se přidali i další , mezi nimi i můj bráška (toho času taktéž Valach hi). Jak jsme stárli přišla doba , složili jsme patřičné zkoušky a přišla koncese , moje pod značkou OK2STK , bráškova OK2VMC. A zůstalo nám to oběma na furt )). I když mé zájmy občas od těch drátů utekly , to víte , lásky a tak , je faktem , že například Polní den jsem za těch 49 let vynechal snad jen dvakrát . Ale jo, páni , to to letí....

  Začínal jsem na 160m . A co bylo dál? Tak nějak normálně jako u mnohých jiných , postavil jsem první RTCVR na 2m (mimochodem pořád existuje) , časem jsem si koupil nějaké to zařízení s trochu větším konfortem , později jsem dodělal transvertory na pásma 70 , 23 , 13 , 6 a 3cm.... No a přišla krize , finanční. Kolegové z klubu se na finanční stránce nechtěli podílet , tak jsem  všechno prodal , časem se trochu postavil na nohy , jak se říká , no a teď jedem pomalu nanovo. A o tom se sem tam zmíním na těchto stránkách , někomu třeba pro pobavení , někomu snad i pro trochu inspirace , jen tak pro zábavu mou i ostatních , podobně trhlých....))))

   A ještě nakonec i když ne v poslední řadě. To všechno mi má partnerka trpí a nejen to , docela ji to zajímá , dovede přimhouřit oči na pilování , vrtání v kuchyni a i nad horšími věcmi , jako je stříkání barvou ve spreji a tak..... i když je pravda, že kompresor se sříkací pistolí jsem se do kuchyně zatím neodvážil přitáhnout . Tož  Irenko , dík za to že jsi jaká jsi...))).

  

Obrazek